salát

Poradíte? Zajímala by mě nějaká dobrá zálivka na salát. Dělám si pořád stejnou a chtělo by to změnu, zeptala se mě nedávno jedna čtenářka. Jenomže když se mě někdo zeptá na jídlo nebo na recept, tak se neznám.

Každé roční období má svou barvu, svou průměrnou teplotu a svůj salát. Léto rajčatové a okurkové, podzim masové a sýrové, zima bramborové a těstovinové. K jaru patří zelené listové, protože cokoli, co je zelené, se s velkou slávou na talíři vítá.

V restauraci si ovšem takový salát můžete objednat kdykoli, ať už za okny zuří sněhová vánice nebo teploměr indikuje tropické podnebí. Je častou volbou nás, žen a úplně ho vidím před očima: krásný rozložitý talíř s pokrývkou zkadeřených zelených listů, nahoře několik osminek rajčat, umně naaranžované plátky voňavého grilovaného kuřecího masa a nakonec něco husté zálivky průmyslové výroby, která to celé nevyzdvihne do nebes, ale pokazí. Cokoli bylo v minulosti na talíři úspěšné, to převzal a taky trochu znehodnotil potravinářský průmysl. Lečo, nudličková polévka od babičky, těstoviny ve smetanové omáčce, majonéza, zálivka na salát – vzpomínejte dál, je toho hodně.

Když pak máte někde šanci ochutnat originál, skončíte s úžasem na rtech a slastným pocitem v ústech. Člověk by měl vědět, jak skvěle můžou chutnat obyčejné salátové listy, když je obléknete do perfektně padnoucí, průsvitné a sotva zahalující zálivky. Z tuctové záležitosti uděláte díky pár tahům metličkou luxusní jídlo, tak jemné a žádoucí, že vaši hosté vám budou klečet u nohou a žádat o ruku s receptem. Nemluvím o žádném zázraku, ale o zálivce, které se říká vinaigrette a která se už hodně dávno stala součástí klasické kuchyně. Pozor, umícháním zálivky to nekončí. Když nevíte, jak ji na salát nalít, bude vám připadat stejně tuctová jako rohlík ze supermarketu.

Pokračovat ve čtení