jídlo na dovolené

Naše letní i zimní dovolené mívají podobný scénář: vybereme místo, zjistíme, jak se tam dostaneme, a nakonec hledáme ubytování i s vlastní kuchyní. Vaření o prázdninách je velká součást nadcházejícího dobrodružství.

Ne, že bych vaření během roku neměla dost a že bych si za řádnou péči o domácí krb nezasloužila pohledného barmana s podnosem plným drinků někde na kraji moře. Troufám si říct, že zasloužila, a myslím, že kdybych dostatečně dupala nožkou do podlahy a kroutila očima (nebo zadkem?) na všechny strany, tak bych ho nakonec měla.

Problém je, že už kdysi dávno jsme se vespolek doma shodli, že pokud se na dovolené nenecháme zavřít kamsi do rezortu a zůstaneme odkázáni na to, jaké jídlo si koupíme nebo uvaříme, tak se mnohem líp poznáme s místními lidmi, místní kulturou a místními zvyklostmi. A navíc, co si budeme povídat: najít někdy restauraci, která nezneužívá dav turistů na jedno použití a zároveň si neúčtuje nesmyslné ceny, je často samo o sobě dost velké dobrodružství, na které mám vyčleněno hned několik aplikací ve svém mobilu.

Takže abych to shrnula: až na pár víkendových výletů se mi obvykle při dovolených stává, že vařím. Občas se mi dokonce přihodí, že strávníků je víc než deset a že je na pořadu dne víc než jeden chod. Přesto se na vaření na dovolené nijak extra nepřipravuju a nezavařuju maso do sklenic. Beru si s sebou jen to nejnutnější a myslím, že i to by se ještě dalo seškrtat na polovinu a vyházet z kufru.

Tady je můj sedmibodový seznam, jak si i vaření o prázdninách užít a nezbláznit se z toho.

Pokračovat ve čtení