Špagety carbonara, nad kterými budete vzdychat (z mnoha důvodů)
Chcete vzdychací recept na špagety carbonara? Recept, který trvá směšně krátkou dobu, zhruba tak dlouho, než se uvaří těstoviny? Recept, který vede k hříšně krémové, hebké, sametové omáčce, jež konejšivě objímá dlouhé provazce špaget na talíři? Recept, který potřebuje pouhé čtyři suroviny plus pepř a sůl? A nejdůležitější otázka: recept, kterým šmahem popřete poslední měsíc novoročního hladovění, odříkání a zdravé odlehčené zeleninové stravy? (Poradím vám: zasloužíte si ho.)
Pokud jste ochotni na všechny výše položené otázky odpovědět ano!, ano!, ano!, čtěte dál. Pokud vám uklouzlo byť jen jedno jediné ne, pak pokračování ve čtení je jen a pouze na vaše riziko.
Ani Italům není původ špaget alla carbonara docela jasný. Objevily se nejspíš někde v kopcích poblíž Říma. Objevily se v devatenáctém století, anebo až během druhé světové války. Můžou mít souvislost s uhlíři, s pastýři, ale i se šlechtou.
Jediné, co je jasné, je kvalita surovin, na které stojí a padá výsledek vaření. V každém receptu s malým počtem ingrediencí platí, že čím jich je méně, tím lepší musí být a tím důležitější je také postup, kterým je spojíte dohromady.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.