polévky

Nedávno jsem slíbila článek o tom, jak se jednoduše a vtipně vaří zeleninová krémová polévka, aby chutnala nejlíp na světě a nerozpadala se na jednotlivé složky.

Cože to? Proč by se krémová polévka měla rozpadat? Hned to vysvětlím na příkladu. Představte si třeba, že děláte polévku zvanou brokolicový krém. Pokud na to půjdete velmi jednoduše nebo dietně, povaříte brokolici v nějakém slušném vývaru, všechno rozmixujete a na závěr dochutíte kopečkem zakysané nebo ušlehané smetany. Co se však nestane! Jakmile necháte polívku déle než minutu stát v hrnci nebo na talíři, začne si postupně sedat. Ne že by byla tak unavená, ale zeleninová složka se oddělí od tekuté a klesne ke dnu. Pokud si nepospíšíte ke stolu, vaše krémová polévka získá značné vady na kráse. Bude vypadat řídká, vodová, vybledlá, prostě taková trochu ošklivka.

Zahuštěná krémová polévka? Jinak to nejde

Jednou z běžných možností, jak se tomu vyhnout, je povařit společně se zeleninou jednu nebo dvě brambory, které obsahují dost škrobů — a ty, jak známo, zahušťují. Jenomže ouvej, brokolice má dobu varu asi tak dvě minuty, pak nenávratně šedne a ztrácí chuť i svěžest. Brambora se musí vařit aspoň deset minut, než se začne rozpadat, a pokud sáhnete po špatném varném typu, tak i déle. Trochu se to neslučuje dohromady, ale dá se to obejít třeba tím, že brambory vhodíte do hrnce mnohem dřív. Každopádně bramborová příchuť trochu naruší plnohodnotné vyznění zeleniny.

Druhou možností je pochopitelně stará dobrá česká jíška. Zeleninu povaříte, scedíte, vývar zachytíte, zahustíte jíškou, znovu důkladně provaříte, vrátíte zeleninu a pak teprve rozmixujete. Jíška spolehlivě udrží žádoucí konzistenci. Jen možná budete mít pocit, že nejíte tak zdravě, jak by se dalo. Vzhledem k malému množství použité mouky si zas tak velké výčitky dělat nemusíte, ale pokud jste se už předem rozhodli, že spojení jíška a krémová polévka nepřichází v úvahu, dobře vám tak. Mám tu pro vás naštěstí ještě třetí možnost.
Pokračovat ve čtení