Moravské zelí, které nezná hranic
Zdálo by se, že moravské zelí je jednou z mnoha podob dušeného zelí. Ale zdání klame. Moravské zelí si zaslouží úplně samostatné vysvětlení.
Co se týká tradičního dušeného zelí, pojďme si shrnout fakta, co všechno o něm víme.
Může být bílé i červené.
Může být kysané, sterilované i čerstvé.
Může být zahuštěné i bez zahuštění.
Může být na cibulce, na slanině i na víně.
Může obsahovat jablko, brusinky i bramboru.
Na všechny tyto možnosti se však dá aplikovat stále jeden a ten samý postup přípravy.
Krémová zelňačka – polévka nejen na neděli
Tahle krémová zelňačka, jejíž příprava zabere 30 minut, sice může posloužit jako všednodenní snadná večeře, ale mnohem víc jí bude slušet role nedělní polévky. Aniž by přesun na neděli jakkoli zvýšil její pracnost.
Nedělní polévku z ní dělá jen a pouze to, že jinak obyčejná polévka typu zelňačka nabere během vaření trochu jinou, nezvyklou podobu.
Určitě si říkáte, jak se to stane, že se obyčejná zelňačka na talíři takhle zvrtne. Stane se to tak, že si občas zajdete do restaurace pro nové zážitky, které vás pak v kuchyni přivedou k novým nápadům. Tahle proměna se tedy nemusí týkat jen zelňačky, ale taky dalších běžných polévek a jídel.
Zelňačka s klobásou
Zelňačka z kysaného zelí je u nás doma velkým podzimním hitem, takže na ni máme velký hrnec, aby se měl tenhle hit kam vejít.
Každý sníme dvě pořádné porce hned poté, co je její příprava prohlášena za ukončenou, a taky moc dobře víme, že na druhý den bude polévka ještě lepší. Počet porcí, který z toho dohromady vyplývá, vůbec nehodlám zveřejňovat, natož komentovat.
Dušené zelí na několik způsobů
Jaké dušené zelí máte nejraději? Bílé, nebo červené? Kysané, sterilované, nebo čerstvé? Zahušťované, nebo bez zahuštění? České, anebo moravské? Na cibulce? Na slanině? Na víně? S jablkem? S bramborou? S brusinkami? A není to náhodou příliš mnoho otázek na jednu snadnou přílohu?
Co se dá dělat; nabídnu vám několik různých pohledů na dušené zelí a vezmu v úvahu všechny zmíněné možnosti. Ale nenechte se vyvést z rovnováhy, pokud po jejich pečlivém prostudování dospějete nakonec k názoru, že se jedná o různá provedení jednoho a toho samého receptu.
Segedínský guláš krok za krokem
Víte, že české odborné kuchařské normy znají segedínský guláš ve dvou podobách? Segedínský guláš a segedínský guláš speciál. Ukážu vám rozdíly, povím něco o histori a taky přidám recept s postupem krok za krokem, aby váš segedín byl ten jediný a vyvolený. Když mu porozumíte, není co řešit.
Seznam surovin zní docela obyčejně: vepřové maso, paprika, kysané zelí a zakysaná smetana. Ale když se spolu rozezní v hrnci na sporáku, naladí na tu správnou chuťovou notu a pak vloží do úst, všemi smysly se vám rozehraje óda na radost. Tohle je to správné jídlo pro chladné dny, tohle je jídlo pro ty měsíce v roce, kdy naše chutě diriguje čas zabíjaček.
Nejdřív trochu paradoxů. Jídlo v originále zvané Székelygulyás se prý v maďarštině překládá jako cikánský guláš, jídlo etnické skupiny Sikulů (v originále Székelů). Tedy jídlo s transylvánským původem. Ale zároveň existuje docela věrohodná legenda o aktivistovi jménem Jósef Székely, který se domáhal jídla v téměř zavřeném a vyjedeném hostinci v Budapešti. Dostal aspoň zbytky ohřátého perkeltu smíchaného s dušeným kysaným zelím. Bylo to tak dobré, že se jeho kumpáni při opakovaných návštěvách domáhali téhož a jídlo nazvali zelí á la Székely. Vyplývá z toho nanejvýš to, že na výjimečné chuti segedínu se chce podílet kde kdo.
Na segedínském guláši je dále zajímavé, že z hlediska maďarské kuchyně vůbec nejde o guláš. Guláš je podle maďarských měřítek zásadně hovězí a nepatří do něj mléčné výrobky. Takže s vepřovým masem a zakysanou smetanou nejde logicky dohromady.
Zmatení bylo dokonáno zřejmě někde na Slovensku, kde se pojmenování Székely změnilo na Szeged, město v češtině zvané Segedín a proslulé sladkou paprikou i uherským salámem. Když k tomu připočtu dvojí recepturu pro české restaurace, jednomu aby se z toho zatočila hlava, a to ještě ani nezačal segedínský guláš doopravdy vařit.
Kuře zelí brambory – recept z jednoho pekáčku
Když se v jedné nádobě zapeče kuře, zelí, brambory, navíc ještě přelité smetanou, tak z toho může vzniknout naprosto skvělá večeře.
Může, ale taky nemusí. Protože i tak jednoduché jídlo chce trochu kuchařského fištronu. Ten vám níže posílám, takže vám nic nebrání si tohle kuře zapečené v zelí společně s brambory nadmíru užít.
Večeře do 30 minut
Požadavek na rychlou večeři obvykle končí někde u 30 minut. To se dá snadno pochopit. Kdo by chtěl po náročném dni dvě hodiny vyvařovat a pak jen v němém a vyčerpaném úžasu sledovat, jak to během dvou minut nenávratně zmizí do žaludků těch, které milujeme nade vše? Tohle není ten správný recept na šťastné manželství.
Jenomže kterákoli třicetiminutová večeře má spoustu omezení. Například maso: není moc druhů mas, která za půl hodiny stihnete nakrájet a uvařit doměkka. Obvykle se do kategorie rychlovek dá počítat jen maso minutkové – tedy to nejdražší. Do půlhodiny též nezměkne spousta luštěnin a ani červená řepa.
Proto kudy chodím, tudy tvrdím, že by až tak nemělo jít o dobu, za kterou bude večeře komplet hotová, ale o dobu, kterou kvůli jídlu musí člověk strávit v kuchyni. Když během deseti minut naskládám suroviny do pekáčku a pak je nechám, aby se hodinu bez jakékoli další námahy pekly v troubě, je to snadná a rychlá večeře? Pro mě rozhodně ano. Jediné omezení má v tom, abych byla včas doma a zavřela jídlo do trouby.
K přesně takovému jídlu patří tento recept, které se nedá nazvat jinak než kuře zelí brambory. Upozornila mě na něj letos v zimě kamarádka při jízdě lanovkou nahoru na kopec, když jsme si pohled na zasněženou přírodu ještě vylepšovaly líčením nápadů na snadné večeře.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
