Jak nezabít kynuté těsto: recept pro všechny, kdo si s kynutím nerozumí
Ukažte mi autora kuchařek, který ještě nikdy neslyšel postesknutí: „já kynuté těsto prostě neumím, už mě to zkoušeli naučit tři lidi, ale je to prostě marný!“ Nenajdete takového. I mně se včera jedna další taková nešťastnice přiznala. Přišel tedy čas, abych se vyjádřila na téma kynuté těsto v rukou začátečníka. Tak tedy poslouchejte.
Kynuté těsto pohledem začátečníka
Flirt s droždím se pro vás stane mnohem pochopitelnější a bezpečnější, když si jednou pro vždy uvědomíte tuhle věc: droždí je živý tvor, který v lednici jen spí. Když ho chcete použít, musíte se k němu chovat jako k domácímu mazlíčkovi.
Dejte mu najíst, dejte mu napít, pokuste se ho neudusit a v průbehu kynutí ho udržujte v teplotě, která mu bude příjemná a nezabije ho.
Péči o droždí vám názorně ukážu na příkladu jednoduché, trapně snadné, avšak nebesky chutné kynuté buchty na plech, zvlněné do rytmu rozloženého ovoce, obdařené svůdnou drobenkou.
Nemusíte se bát hnětení ani vyvalování těsta, tohle kynuté těsto je řídké, takže ho musíte jen vypiplat v teple, nalít na plech a s úsměvem strčit do trouby. Díky množství tekutin zůstane vláčné i druhý a třetí den – tedy pokud vůbec zůstane.
Kromě jedné misky na kynutí a jedné misky na drobenku budete potřebovat už jen jeden hodně velký plech. Vezměte ten největší, co doma najdete; rozhodně se neuchylujte se ke kompromisům ohledně velikosti pekáčku. To už si raději vydělte množství ingrediencí dvěma.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.