Dcera, která nevařila, aneb můj příběh
Napsal(a): Jana Florentyna • 15.11.2007 • Kategorie: Blog
Znáte to. Narodíte se v kuchařské rodině, vyučíte se kuchařem, zanedlouho převezmete šéfkuchařskou čepici po svém předchůdci a stanete se vyhledávaným mistrem všech hrnců a vařeček široko daleko. Zvou vás do pořadů o vaření, vystupujete na veřejnosti a stanete se uznávanou hvězdou. Takže si pak jednoho dne uvaříte kafe, sednete k počítači, závratnou rychlostí sepíšete všechny své oblíbené recepty a vydáte knížku.
Nebo jinak. Psaní vás živí a jíst něco musíte, tak proč byste nemohli rovnou napsat kuchařku, že? Koneckonců to musí být příjemný pocit, když na své jméno natrefíte na pultech knihkupectví. Posbíráte pár receptů u sebe doma, několik u sousedky, kouknete do dvou zaprášených kuchařek a zbytek najdete na internetu. Pak si jednoho dne uvaříte kafe, sednete k počítači, závratnou rychlostí sepíšete všechny posbírané recepty a vydáte knížku.
Anebo takhle. Milujete, když stojíte před kamerou a teplo lamp vám rozpuští make-up. Máte rádi, když se za vámi lidé otáčejí na ulici a chtějí po vás aspoň podpis na předloktí, protože žádný kousek papíru zrovna nemůžou najít. Protože ale víte, že celebrity musí mediálním hyenám dát ukousnout kousek ze svého soukromého života, rozhodnete se, že je pustíte aspoň do své kuchyně (což je pochopitelně únosnější, než otvírat dveře do ložnice). Poprosíte někoho, aby si uvařil kafe, sedl k počítači, závratnou rychlostí sepsal nějaké recepty, jejichž mlhavou představu se vám podařilo nějak ze sebe vysoukat, a vydáte knížku.
Či ještě jinak. K vaření nemáte žádný vztah ani zamlada, když se svými rodiči obýváte jednu společnou bytovou jednotku, natož po osamostatnění. Sporáku se vyhýbáte obloukem a regál s instatními potravinami vašeho nejbližšího obchodu navštěvujete třikrát týdně. Jenomže až se pak jednou dostaví ONA nebo ON a tím pádem i příjemný večer ve společném pronajatém bytě, těstoviny z pytlíku asi romantickou náladu nedokreslí. Začnete vzpomínat, za jaký konec se drží vařečka a k čemu je dobrá hladká mouka. Marně. První pokus o domácí knedlíky jen tak tak neucpe váš záchod a svíčková omáčka bude ještě dlouho předkládána návštěvám – ovšem pouze jako humorná historka. Na obzoru se začnou stahovat vážné pochybnosti o úrovni vašich budoucích rodičovských a rodino-tmelících schopností. Z téhle vážné krize osobnosti vás dostane jen osvědčený recept kamarádky na výborné pečené kuře.
Přesně takovou kamarádku najdete v Kuchařce pro dceru. Věřte mi, že jsem si neuvařila kafe, nesedla k počítači a závratnou rychlostí nenapsala pár receptů. Nejprve jsem si prošla vlastní počáteční kuchyňsko-kuchařskou krizí a musela se vyrovnat s narážkami všeho druhu. Ale když se mi pak podařil uvařit opravdu dobrý guláš, pochopila jsem, že i já můžu být ta skvělá manželka a matka, díky které to doma voní a díky které u stolu všem chutná. Byla jsem ztracená a chtěla jsem vařit další a další jídla. Když jsem se vzpamatovala ze svého objevného nadšení, onemocněla mi dcera a čekaly nás společné dlouhé měsíce v nemocnici. Tehdy mě napadlo, že nejsem jediná, kdo se do své vlastní kuchyně musí probojovat a kdo potřeboval ukázat, kudy se do ní vlastně jde. A tak jsem si koupila nemocniční kafe z automatu, sedla k počítači a začala si zapisovat, jak jsem se se svými zanedbávanými hrnci vlastně skamarádila.
Život ale na nic nečeká a občas s vámi pěkně zacloumá, takže od počáteční myšlenky k hotové knížce ještě pár let uběhlo. Věřím, že jí to prospělo a že se s její pomocí stanete vaší domácí kuchařskou bohyní stejně, jako já.
PS. A jaký je ten váš příběh?
Jana Florentyna
Napište autorovi | Všechny příspěvky od Jana Florentyna




Milá Florentýnko, už pěkně dlouho jsem obdivovala recepty, které kolovaly internetem, podepsané tímhle půvabným jménem.
Jen jsem si nějak nedovedla k tak bezva receptům přifařit tak mladý xichtík, takovou holku :-))).
Nevím, proč mi prostě něco super mechanicky navozuje větší počet křížků na hřbetě.
Že by to bylo mým stářím? Ale ne, také jsem ve věku “produktivním” produkovala krmě jednoduché a pokud možno levné. Ono to tehdy ani jinak nešlo.
O to víc hodnotím tvou invenci a šmrncovní psaní. Gratuluju, o tuhle knížku se holky poperou!
d@niela
Danielo,
děkuju za velmi milý komentář. Přeji ti spoustu talířů plných dobrot a ještě více spokojených strávníků. Hezký den!
Už se na ni těším, tvé stránky mám taky moc ráda, takže kuchařka bude milý dárek pro mne i blízké
Protože Florentýnu (velmi) tajně obdivuji, okamžitě se po kuchařce pídím…já se k vaření dostal přes svůj mlsný žaludek, a taky jsem dodnes nepochopil, jak moje babička, která přitom vaření nemusela, dokázala vyrobit o třídu lepší bavorské vdolečky než já..asi to bude tím, že jako dcera hokynářky z I. republiky uměla udělat všechno z ničeho:) ale nevzdám to a vyzbrojím se novými fígly:)
Kuchařka, ač ještě nevytištěná, se dočkala z mého pohledu první veřejné reklamy! v dnešním čísle Reflexu ji ve svém kuchařském koutku vychválila lady Michopulu. Tak blahopřeji a ať se dobře prodává!!! a mám za tebe velikou radost!
Děkuji za zprávu a za podporu a za to, že tě mám(e) :-)))
Od téhož čtvrtka je óda na Kuchařku i na Kudlance. Jani, ráda bych uveřejnila pár řádek “S autorkou” - ozvi se, pošlu otázky, můžu?
Moc pozdravů d@niela
a mě se líbí Utopená buchta! Můžu si jí upéct podle ukázky na netu,ale začnu až budu držet knihu v ruce. A doufám, že už to bude brzy
Vařit sice umím, ale nedá mi to, abych nevlastnila tvoji kuchařku
Jani,hodně úspěchůůůůůůůůůů 
Bali, některé knížky stojí za to mít i kvůli jedinému receptu
Já se pro změnu moc těším na vaši společnou kuchařku, vždyť jsou to vlastně kuchařky sourozenci, no ne?
Jani, moje řeč
Mám spoustu kuchařek jen na prohlížení. Je to ta nejlepší literatura.
Mimochodem, proč nemáš odkaz na tento web na tvých Bistro stránkách?
Protože… pssst!… stránky Bistra uz velice brzy dostanou novou podobu. Je treba drzet krok (pusu ne)
A na novych strankach je na odkaz sem pamatovano vic nez dostatecne
Nazdar, Jano,
strašně se na ni těším, kuchařka je objednána v nakladatelství (a s ní ještě další) a musím jít koupit další knihovnu. Zdravím a jdu zadělat na buchtičky s krémem. :-))
Cau Jani,
Hned o vikendu neco zkusime. Kdy prijedete na navstevu do Budisova? To je pozvani
Honza
mas mooooc peknou kucharku. Vydrzel jsem s ni az do pulnoci
Ahoj Flo, nevím přesně kam napsat, tak třebas sem:)
Přišla paní pšťačka, hádej s čím!
Moc ti gratuluji, knížka je úžasná. Víš, spousta z nás má skvělé nápady co všechno by mohli udělat (něco o tom vím), ale dovést to až do konce, to je něco jiného. Tobě se to povedlo, můžeš na sebe být fakt hrdá. Protože to není jen tak ledajaká knížka, a ty to víš! (tak, jak tě “znám” jsem si jistá, že s jen tak ledajakou knížku by ses ani nezahazovala
Děkuji i za možnost testování (a těším se na jakékoli další recepty!) a vůbec, za tu možnost napsat ti a zeptat se…
Já jsem tedy maminčinu kuchyň rozhodně neopustila vařením nepoznamenána (ikdyž mamka je asi jiného názoru :), ale vždycky je co zlepšovat a spoustu věcí jsem samozřejmě nevěděla. Navíc mě tvůj styl vaření naprosto uchvátil… Pamatuju si, jak jsem kdysi narazila na tvůj článek o guláši na labuznikovi a napsala jsem ti. Bylo to totiž přesně to, co jsem potřebovala a hledala.
CO mě mrzí je, že naše domácí večeře zatím ještě stále budou pečivo a “co dům dal”. Po večerním kolotoči - uklidit hračky, nakrmit, vykoupat, dát spát a vytvořit ticho a tmu všude krom obýváku, do kterého musely být věci na večeři už nanošeny, to zatím jinak nejde. Takže ta role úžasné hospodyňky chystající úžasný čas u prostřeného stolu, kdy je rodina naposled ten den celá pohromadě, mě teprve čeká:)
Takže ještě jednou gratuluji a moc moc děkuji!
A já jdu vařit guláš, podle tvého receptu, ale barbarsky v papiňáku (stydícísesmajlík) - cizí přičinění zavinilo, že na to jdu až teď!
Honzo: díky za pozvání, psala jsem ti mail, koukni do inboxu

Míšo: Jsem ráda, že máš ze své výhry radost. A vůbec - jsem ráda, že tě “znám”
uz se tesim az bude mit flo to svoje vlastni bistro..))predstavuju si jak bude sedet v koutku s malinkym hrneckem kafe,cist noviny a tajne pozorovat hosty jak se maji krasne a jak jim chutna…)jeste jednou kucharka bajo baj..rika uchyl do vareni na slovo vzaty..)))
Ne ne, ja budu stat v kuchyni (byt s malym hrneckem kavy) a odtud pozorovat, jak se vsichni maji
Včera jsem si koupila Kuchařku s velkým K! Jsem úplně nadšená a rozhodnutá zkusit všechny recepty! Večer před spaním jsem si listovala a četla a bylo mi tak hezky!!! Díky, díky, díky! :-))
Alice: taky díky, díky, díky!
Jani, abych nezapoměla: děkuji za typ na narozeninový dort a ještě Ti patří jeden velký dík - naše skoro dospělá dcerka se již úplně nevyhybá obloukem kuchyni, jako dříve. Občas si vezme Tvoji kuchařku a snaží se podle ni něco vytvořit. Takže mohu doporučit všem - tato kuchařka je skvělý dárek pro skoro dospělé dcerky, které se brání “zuby nechty” vkročit do kuchyně za jiným účelem než vyluxovat lednici nebo se nadlábnout připraveného jídla od maminky.